Tajemství genů a elektronový mikroskop
Odkaz Gregora Mendela žije: brněnští vědci poodhalili tajemství genů určujících pohlaví rostlin. Pomohl i unikátní elektronový mikroskop.
Vědci ze dvou ústavů Akademie věd ČR zkoumali geny regulující pohlaví rostlin použitím kombinace pokročilých metod sekvenování a bioinformatických analýz s využitím pokročilé elektronové mikroskopie. Popsali tak dosud neznámé geny, které ovlivňují velikost, tvar a čas tvorby květů (a pohlavních orgánů) u druhu silenky širolisté.
V centru nového objevu stojí tým brněnských vědců z oddělení Vývojové genetiky rostlin Biofyzikálního ústavu AVČR, který vede dr. Roman Hobza, a vědecké skupiny Environmentální elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který vede doc. Vilém Neděla. Těchto výsledků základního mezioborového výzkumu bylo dosaženo díky kombinaci nejmodernějších metod molekulární biologie, bioinformatiky a aplikované fyziky.
„Po mnoho let vyvíjený a dnes světově unikátní environmentální rastrovací elektronový mikroskop s detektorem elektronů, navrženým speciálně pro tuto studii, umožnil potřebné snímky získat,“ dodává ke společnému výzkumu doc. Vilém Neděla
Výsledky brněnských vědců byly publikovány v únorovém čísle prestižního vědeckého časopisu Journal of Experimental Botany. Na obálku tohoto časopisu byly redakcí vybrány unikátní obrázky z environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu.
Výsledky tohoto výzkumu jsou proto významné z hlediska vědeckého i celospolečenského přínosu.
Spolupráce obou vědeckých týmů probíhá za finančního přispění programů Grantové agentury České republiky (GA ČR), projektu Strategie AV21, výzkumný program Potraviny pro budoucnost a programu Průlomové technologie budoucnosti – senzorika, digitalizace, AI a kvantové technologie.
Více informací naleznete v tiskové zprávě, která byla vydaná dne 31.3.2022.
Silenka širolistá bílá, která byla předmětem zkoumání vědců:
Samčí a samičí květ silenky širolisté (vlevo), a kolorovaný snímek hermafroditního květu s vajíčky a placentou (vpravo) v nativním stavu z EREM, EEM ÚPT AVČR (na obálce časopisu Journal of Experimental Botany).